Ráda se setkávám s uměním i na jiných místech, než jsou tradiční galerie. V prostorách Matematicko-fyzikání fakulty existuje už 15 let Malá galerie vědeckého obrazu, která propojuje svět vědy a umění. Průniky mezi světy, souvislosti a nové úhly pohledu mě vždycky zajímaly.
Mezioborové je i téma mé současné výstavy Li: Dynamické struktury. //
I welcome chances to display my works outside classical art galleries. It´s inspiring to infiltrate into different contexts. The ongoing show of my cyanotypes named "Li: Dynamical Structures" at the Faculty of Mathematics and Physics in Prague links art and science. It focuses on natural patterns which are both regular and unique at the same time. The phenomenon is known in Chinese culture as "Li". Western culture doesn´t have a term for this concept.
 |
| Výstava v Malé galerii vědeckého obrazu //Exhibition at Faculty of Mathematics and Physics, Prague |
 |
| Vodní hladina // Water surface |
 |
| Proudnice // Streamlines |
 |
| Mraky // Clouds |
 |
| Kůra stromu // Bark |
 |
| Otisk barvy // Print of a paint |
 |
Starý nátěr (asfalt) // Old paint (tar)
|
Text z výstavy:
Obrazy
z cyklu Li: Dynamické struktury zachycují běžné jevy v přírodě,
které se vyznačují zřetelně rozpoznatelným vzorem či strukturou a zároveň
určitou mírou chaosu. Často je míjíme bez povšimnutí jako samozřejmost.
Už
v době studií biologie jsem pod mikroskopem vnímala propojení řádu a
estetiky v organizaci buněk v pletivech apod. Postupně jsem si
uvědomila, že stejné principy se v přírodě uplatňují bez ohledu na
měřítko. Větvení žilnatiny, proudnice v potoce, meandrující řeka
z ptačí perspektivy, struktura ledu a námraza na okně, vlny na vodě i
písečné duny, vše podléhá určitému rytmu a v konkrétním okamžiku vytváří
jedinečný obraz.
Až velmi
nedávno jsem zjistila, že v čínské kultuře pro tento jev už po staletí
existuje výraz Li, pro který čeština ani jiné evropské jazyky nemají přesný
ekvivalent. Volně se dá přeložit nejspíš jako dynamická struktura či forma. Je
to vzorec, blížící se ideální pravidelnosti či symetrii, a současně vlivem
působení konkrétních sil okolí vždy jedinečný. Stejný princip se uplatňuje i v materiálech
vyrobených člověkem vlivem působení stejných fyzikálních sil, např. síť trhlin
v asfaltu, praskliny v glazuře, zpuchření gumy apod.
Vystavený
soubor se zaměřuje na běžné jevy, které díky své nenápadnosti, pomíjivosti či malému
měřítku většinou unikají naší pozornosti. Tradiční monochromatická technika kyanotypie
umožňuje zvýraznit pravidelnost struktury a případně změnit měřítko.
Žádné komentáře:
Okomentovat