Na dvorečku // In the Backyard

Už několik týdnů jsem se nedostala dál než do zahrady. Nejdřív sádra, teď navíc karanténa. A tak dál zkouším malovat zahradní průhledy třemi - čtyřmi barvami. A sleduji, že mi z toho neplánovaně leze hodně fialové. Asi je čas změnit barvu nebo barvy. //

For several weeks I haven´t gone further than into the garden. Due to my leg in plaster and later by the qarantine. So I keep exploring painting in 3 - 4 colours. I can see that too much purple is coming out... Time to alter the colours.

Jaro za oknem // Spring behind the Window

Minulý příspěvek o Masopustu se jen po pár týdnech, kdy se Evropa postupně uzavírá do karantény kvůli virové pandemii, zdá jak z jiných časů. Před měsícem se táhl roztockými ulicemi tisícihlavý průvod, dnes je tu prázdno. A to nejen v Roztokách.
I když civilizovaný svět se zdá být vzhůru nohama, je dobré vnímat, že venku, v přírodě, začíná jaro stejně jako každý rok. Čechy jsou v karanténě ode dneška, já už jsem doma šest týdnů s nohou v sádře. A tak maluji Roztoky a okolí z fotek a vzpomínek. S omezením na tři barvy: žlutá (aureolin), magenta a kobaltová modrá. A s touhou zachytit to krásné jarní světlo.//

In times of the Covid pandemic when whole world is locking out, my previous post about Carnival seems like from a different epoch. Only one month ago, a thousand´s head procession marched through Roztoky. Today, the town is empty, similarly as everywhere else.
Although the civilised world seems to be upside down, it´s good to perceive that outside, in nature, spring breaks out like every year. The country is under quarantine from today on while I´ve been stuck at home with my leg in plaster already for more than 6 weeks. So, I paint the surroundings from photos and memories. Limiting myself to three colours: yellow (aureolin), magenta and cobalt blue. Trying to capture the bright light.

Alšova vyhlídka

Pohled z Řivnáče

Řivnáč

Tiché údolí

Nad Tichým údolím