Malá retrospektiva: Orlické hory, srpen 2024

Téměř po roční přestávce se vracím k výtvarnému deníku. 

Důvody pauzy byly různé. Vnější i vnitřní. 

Hodně se toho v mém životě mění. 

Ale potřeba zastavit na chvíli tok času a zachytit okamžik barvou 

a čárou zůstává.

A o to se chci dál dělit i s vámi.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Malá retrospektiva

Zavedu vás postupně do několika míst a okamžiků z předchozích měsíců.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Orlické hory, srpen 2024

Týden s kamarádkou malířkou na Kašparově boudě, na vzdálenějším konci Orlických hor. S orlím výhledem na Králický Sněžník, Rychleby, Kladskou kotlinu i Jeseníky. 

Brouzdání loukou.

Zpívání a halekání.

Noc na louce pod Perseidy.

Dva dny na balvanech v korytě Divoké Orlice.

Malování bez spěchu, tlaku, tak jak plynou mraky.

Světlo v Orlici. Hotový akvarel na okamžik ozářilo slunce.

Ateliér na břehu Divoké Orlice

Ateliér na břehu Divoké Orlice

Každým dnem se cítím líp, ruka je volnější. 

Zhluboka dýchám. 

Splývám s proudem.

 

Štětec je rychlejší než hlava. 

Jsem olše s kořeny ve vodě. 

Mokrý mech na balvanech. 

Rychlá štíka. 

Mihnoucí se skorec.

 

Lesknoucí se vážka. 

Jsem nejvíc uvnitř... 

Jako dřív... 

Tolik mi to spojení chybělo.

Světlo v Orlici

Zvíře

Stromy tě sledují

Hory ze tří stran. Z hřebenu vidím Rychlebské hory, Kralický Sněžník a v dálce Jeseníky.

Stránky ze skicáku: