Nechce se mi věřit, že poslední příspěvek (dubnový) byl ještě zimní, se sněhem a vánicí.
A dnes už je léto!
Ne, nepřestala jsem malovat ani chodit do přírody. Ale celé jaro bylo tak plné kurzů, workshopů, plenérů a výstav, že na nic dalšího prostě nebyl čas. Vnímala jsem, jak rychle jaro pučí, vrcholí i odkvétá a cítila smutek, že s ním ztrácím krok. Předchozí roky jsem se na přelomu května a června pouštěla proti proudu času do vysokých míst na Šumavě nebo v Krkonoších, abych ještě zažila a zachytila tu křehkou krásu začátků. Letos jsem to poprvé nestihla.
Tak aspoň krátká jarní rekapitulace.
1. Víkend s partou cyklistů, Radešín ve Žďárských vrších.
Jeden deštivý den oželím kolo a se štětcem jdu prozkoumat blízké okolí Radešína.
Z obrázků je vidět, jak do nich víc nebo míň pršelo. Taková mokrá, ale krásná vzpomínka.
![]() |
| Rybník Žabák |






Žádné komentáře:
Okomentovat