pátek 5. května 2017

Magnólie

Upřený pohled do keře magnólie. Po chvíli přestávám rozlišovat jednotlivé květy, jsou to jen tvary a skvrny v zelené, růžové a celé škále jejich směsí. Staří Číňani se takhle upřeně dívali hodiny, dny, roky. Po dvaceti letech jejich štětec ze sebe vydechl hotovou malbu. Jedním tahem, jedním dechem. Vypadá to tak jednoduše. Jenže je v tom těch dvacet let...





Magnólie v jemném dešti

středa 19. dubna 2017

Velikonoční Pálava


Pokaždé znovu mě překvapí, jak jiné je světlo na jižní Moravě. Teplejší, kontrastnější. I duch je tady jiný. Asi to souvisí s všudypřítomnými vinicemi a skvělým vínem, u kterého se nedá spěchat.
Rozhovory jsou takové družnější. Dokonce i nadávky jsou jiné - kdysi jsem někde četla, že zatímco 
v Čechách se většinou odvozují od zadní části těla, na Moravě od té přední. První odpovídá oblasti převažujícího pití piva, druhé vína. Každopádně je to pozoruhodné. Pro mě je největší rozdíl v hudbě, ale to už je na jiné povídání.
Takže pár skic z Mikulova, Pálavy a "Zapálaví".








 


 




pátek 17. března 2017

Praha z vody


Přístaviště pod posledním dochovaným obloukem Juditina mostu. Na malování je tu sice málo světla, ale zato překvapivě silný duch místa. A od hladiny Vltavy vnímám tisíckrát viděné obrazy přece jen jinak.




Přístaviště Judita


                             
Čertovka
        
Snad k poznání...

neděle 19. února 2017

Krkonoše z bílé stopy

Pár dní v bílé stopě na hřebenech Krkonoš. Střídavě slunečno, mraky, mlha, chumelenice, jak to k horám patří. A několik neskutečně barevných západů...













pondělí 30. ledna 2017

Vzkazy na nebi

Větve a suché plody píšou na zimní oblohu naléhavé vzkazy.

Při jejich luštění s hlavou vyvrácenou vzhůru sem tam narazím do stromu nebo kandelábru...